Je to vlastně den jako každý jiný. Narozeniny nijak extra neslavím ani neprožívám. S rodinou posedíme, dobře se najíme a obdarujeme se maličkostmi. I tak mě vždycky překvapí, jaké krásné přání moji kamarádi vymyslí, moc mě to těší a děkuji Vám za to. Vzhledem k tomu, jak náročný letošní 29. duben byl, odpovídala jsem na zprávy o den později. Jako omluvu Vás nechám nahlédnout do mého světa.
Můj letošní narozeninový probíhal skvěle a já si ho moc užila:
1. Vyjela jsem na Radyni
Třetím rokem trávím svůj narozeninový den v Plzni bez rodiny. Udělala jsem si z toho svou vlastní tradici, že si ten den užívám po svém. Chci být sama. Vyrazím na kolo a přemýšlím, jak ten rok zase utekl a jak dozrávám. Dva roky zpátky jsem si za krásného dne hrála na kole na Krkavci, loni jsem za lehkého deště zdolala Chlum a letos jsem doplnila sbírku o třetí kopec Plzně – vyjela jsem na Radyni. Po cestě jsem úspěšně zvládla dvě kamenité sekce, které mi dlouho dělaly problém, a tak má šťastná nálada stoupala. Usmívala jsem se na stromy a radovala se, jak se stále tvrdou dřinou zlepšuju. I když předpověď slibovala déšť, byl nakonec krásný den, na vrcholu jsem pořídila fotky na památku a honem spěchala dolů na oběd. Ta hlavní fáze dne teprve přijde.
2. Odevzdala jsem bakalářskou práci
Během vaření oběda jsem uvařila i večeři, později jsem tenhle nápad velmi ocenila. U toho jsem ještě mluvila se sestřičkou, která mi poslala skvělé video z mých sedmých narozenin, kdy jsem dostala parádní kolo. Už na tom videu je vidět radost, jakou mi kolo přináší. Chvilku jsme pokecaly, naplánovaly návštěvy a já se bez šlofíka vrhla do práce. Do své bakalářské práce. Poslední dva měsíce poměrně intenzivního čtení, psaní a ježdění na kole vyvrcholily a bakalářka je hotová. Provádím poslední kontroly formátování a den před deadlinem odevzdávám. Veliký to okamžik, ale mám radost. Věnovala jsem tomu spoustu času, pracovala poctivě, bavilo mě to a nemohu se dočkat, co mi řeknou na obhajobě. 82 stran nahráno a já mám hodinku na relax.
Mrkněte na části bakalářky zde.
3. Závodila jsem
Tak tohle udělalo z běžného dne den, na který už nikdy v životě nezapomenu. Před dvěma týdny mi půjčil můj tým MS Bike Academy chytrý trenažér a já si zkusila pár tréninků na Rouvy. Už od prvního virtuálního závodu, který se konal koncem března, jsem tajně snila, že bych něco takového taky chtěla zkusit, ale chyběl mi ten trenažér. Teď už doma je, a jakmile jsem si všimla závodu, hned jsem psala trenérovi, že do toho jdu. Potřebuju závodit, potřebuju se vymáčknout, potřebuju vědět, jak poctivá má zimní příprava byla. Za normálních okolností bych za sebou měla dva závody českého poháru v cross-country na kole. Takhle jen čekám. Před startem virtuálního závodu KPŽ – Lipno lake jsem se cítila jako před Mistrovstvím světa – nervózní, v obavách, natěšená a s chutí bojovat. Odstartovala jsem a jelo se děsně rychle. Na druhém kilometru jsem byla celkově 55. a 4. žena. Bylo mi jasné, že tohle tempo nevydržím, ale prostě jsem si řekla, že začnu rychle a časem odpadnu. Po 20 minutách jsem myslela, že mi uhoří nohy, po 40 minutách jsem hořela celá, po 60 minutách jsem chtěla blinkat, po 72 minutách jsem byla v cíli. Nohy mám v ohni a chytám křeče, musím tedy další půlhodinu šlapat, abych byla vůbec schopná z kola slézt. U toho koukám na výsledky. Jakože cože? Jela jsem neskutečné tempo, neskutečné watty a byla neskutečně 6. v ženách. Je to výsledek, s kterým jsem fakt nepočítala. Věděla jsem z posledních tréninků, kdy jsem jela testovací okruhy, že má forma je letos dobrá, ale až takhle? Mám radost a hrozně moc mě to baví. Děkuju týmu MS Bike Academy, bez kterého bych nebyla tam, kde jsem. Tohle byl ten nejlepší dárek k narozeninám.
Večer jsem už jen po závodě fňukala, jak mě všechno bolí, ohřála si uvařenou večeři a usnula u filmu. Po dlouhé době jsem nešla spát od psaní bakalářky a poprvé v životě usínám jako 23 letá. Ale stejně šťastná jako by to byl úplně normální den.
Jak takový závod funguje? Chytrý trenažér se přes bluetooth propojí s počítačem, na kterém máte aplikaci Rouvy s internetovým připojením. V aplikaci jsou různé trasy s videem a hlavně reálným profilem. To znamená, že pokud přijde kopec, chytrý trenažér vám klade odpovídající odpor. Všem stejný. Proto je možné závodit. Závod tedy probíhá tak, že se vyhlásí jeden okruh v daný čas, vy se registrujete a pak už jen čekáte, kdy to začne. V závodě vidíte, kdo se kolem vás pohybuje, kolik jedete wattů, v jaké části závodu se nacházíte a vůbec je to zábava, i když jste sami v obýváku nebo na balkóně. Závod má klasické výsledky a výhodou pro mě bylo, že jsem byla na startu se spoustou kamarádů včetně silničářů. To by se mi jen tak nestalo.
Ještě jednou děkuji všem za krásná narozeninová přání, ve kterých mi hlavně přejete pevné zdraví a držíte mi palce. Moc si toho vážím a je to pro mě moc důležité, protože bez rodiny a kamarádů by mé štěstí bylo poloviční. Děkuju.
