První trasa začíná na severu Plzně na konečné tramvaje číslo 4 a vede Boleveckým lesem, který je hojně využíván k rekreaci pro své krásné borové lesy, rybníky a klid, který je v blízkém dosahu od města. Jedná se o nejnáročnější trasu, protože z velké části vede po užších a kořenitých cestách, proto není doporučována přívěsným vozíkům. Rodiče s dětmi se podívají na dva rybníky z Bolevecké rybniční soustavy (Šídlovský a Kamenný rybník), prozkoumají Kolomaznou pec, pokusí se odhadnout stáří památného stromu a na závěr uvidí, co může způsobit voda, protože pátým a posledním zastavením je Petrovská díra, která vznikla vodní erozí. Cvičení jízdy na kole jsou zde základní, protože samotná trasa je technicky náročná.
Odhadovaný čas: 3h
Délka: 6,3 km / 6,1 km
Obtížnost: ****
Převýšení: 62 m / 61 m
Parkování / výchozí bod: Parkoviště Manětínská (N 49°46.94052', E 13°22.22967') nebo kdekoliv jinde na sídlišti Bolevec. Parkování je zdarma a neměl by být problém najít volné místo.
Zastavení: Šídlovský rybník, Kamenný rybník, Kolomazná pec, Smrk Troják, Petrovská díra.
Podrobný itinerář
Z výchozího bodu Parkoviště Manětínská vede trasa směrem na východ, kde křižuje hlavní Gerskou ulici. Silnice lze bezpečně překonat po přechodu bez semaforu.
Trasa se napojuje na turistické značení a pokračuje po žluté směrem na Kolomaznou pec. Značení je zřetelné. Nebo zde vede alternativní trasa (Zkratka 1), která od konečné tramvaje č. 4 pokračuje Tachovskou ulicí, po 500 m odbočuje doleva po cyklistické trase 35 a u Šídlovského rybníku se napojuje na hlavní navrženou trasu.
Po 600 m je první zastávka trasy u Šídlovského rybníku (Zastavení 1).
Trasa stále následuje žluté turistické značení po širokých zpevněných cestách, kde je možné zařadit Cvičení 2: Brzdi, a vede až ke Kamennému rybníku (Zastavení 2). Zde je možné s dětmi využít posilovací stroje.
Od Kamenného rybníku vede trasa i nadále po žluté turistické značce směrem na Kolomaznou pec. Vpravo od cesty jsou v lese terénní útvary vhodné pro Cvičení 6: Boule. Po necelých 600 m od Kamenného rybníka odbočuje turistické značení doleva užší cestu, trasa však pokračuje po široké cestě rovně a po 250 m odbočuje doleva ke Kolomazné peci. U Kolomazné pece je třetí zastavení (Zastavení 3).
Zde se trasa přepojuje na zelené turistické značení a pokračuje směrem na Lány po měkké cestě, na které je možné trénovat Cvičení 9: Stání na místě. Po 500 m zelená odbočuje doleva do hustého lesa. Tam je nutné z kola slézt, protože se křižuje silnice bez přechodu ani jiného upozornění o výskytu turistů. Místo je přehledné a provoz malý, ale i tak je nutná zvýšená opatrnost!
Na křižovatce Lány se trasa opět vrací na žlutou turistickou značku směrem na Hasičské cvičiště.
Rovná, ale kořenitá cesta se lehce vlní. Po 300 m je možné odbočit doprava na další zastávku u smrku Trojáku (Zastavení 4). Na odbočce je neoficiální cedulka a 100 m dlouhá cesta ke stromu je spíše pěšinkou. Odtud je nutné se vrátit na žlutou turistickou značku stejnou cestou zpět.
Žluté turistické značení odbočí doleva a následně doprava do hustého lesa. Značení je zřetelné a cesty jsou kořenité a technické.
Trasa následuje žluté turistické značení, překoná silnici (opět přehledné místo bez přechodu) a mírně se stáčí doprava. Po 30 m trasa opouští žluté turistické značení a odbočuje doleva.
Po 100 m na křižovatce tvaru T trasa vede doleva po horním okraji údolí přírodní rezervace Petrovka. A po dalších 200 m trasa odbočuje doleva malou pěšinkou, která sjíždí přímějším svahem do údolí přímo k Petrovské díře, kde je další zastavení (Zastavení 5).
Od Petrovské díry se trasa dělí na hlavní trasu a její alternativu. V případě alternativy (Zkratka II) trasa pokračuje po žluté turistické značce, až se po krátkém stoupání (vhodné Cvičení 1: Kulaté šlapání) napojí na silnici vedoucí od sportovní střelnice, po které trasa vede směrem na jihovýchod až k výchozímu bodu parkoviště Manětínská.
Hlavní trasa je více technická a část vede velmi kořenitou pasáží. Od Petrovské díry pokračuje údolím dolu a v místě, kde žlutá turistická značka odbočuje doleva, se stáčí doprava, kde narazí na červené turistické značení. Směrem na jih následuje trasa červené turistické značení. Kořenitá cesta vyústí na silnici u sportovní střelnice. Tato silnice dovede trasu po 900 m k výchozímu bodu na parkoviště Manětínská a lze na ní uskutečnit Cvičení 1: Kulaté šlapání.
Tip: Na závěr výletu je možné prodloužit trasu na Ranč Šídlovák, kde je stylové příjemné posezení s občerstvením. Více info na www.rancsidlovak.cz.
Zastavení
1. Šídlovský rybník
Šídlovský rybník neboli Šídlovák nese název podle Šídlovského statku, kterému patřil. Dříve sloužil jako třecí a komorový rybník, dnes je využívaný ke koupání.
Zde téměř končí Sigmondova naučná stezka, která částečně vede v protisměru navržené trasy cyklovýletu. S informačními cedulemi a značením se nejednou setkáte. Naučná stezka věnovaná profesoru Josefu Sigmondovi (1868–1956), který byl významnou osobou lesnictví nejen na Plzeňsku, měří 7,4km a obsahuje 15 zastavení s informačními cedulemi o přírodních a historických zajímavostech.
2. Kamenný rybník
Kamenný rybník je čtvrtý největší z Bolevecké rybniční soustavy. Rybník je vhodný ke koupání, i když je barva vody lehce zbarvená do hněda, což způsobuje přilehlé rašeliniště. Rybník je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, která chrání rašeliniště a vzácné druhy rostlin na přilehlé louce.
Bolevecká rybniční soustava je kaskáda jedenácti rybníků, které vznikaly v druhé polovině 15. století. Jejich počet se v historii měnil, protože některé rybníky (kromě Velkého Boleveckého, Šídlovského, Nováčka a Kamenného) zanikaly a později se obnovily. Soustavu tvoří 88 hektarů vodní plochy, která je zásobená z Boleveckého a dvou dalších menších potoků. Rybníky v 15 století sloužily hlavně k rybničnímu hospodářství a následně k rekreaci, která v dnešní době převažuje. Oblast Boleveckých rybníků je hojně navštěvovaná a oblíbená díky písčitým břehům, možnosti koupání a využití sportovních hřišť a díky přilehlým borovým lesům.
Dle rozlohy je největší Velký Bolevecký rybník, dále Senecký, Košinář, Kamenný, Třemošenský, Šídlovský, Strženka, Nováček, Vydymáček a nejmenší je rybník Rozkopaný. Kolem šesti rybníků vedou trasy č. 1 a č. 2 a je u nich připravené krátké zastavení, případně cvičení.
3. Kolomazná pec
Kolomazná pec sloužila k výrobě dehtu a kolomazi v 18. století. Jedná se o jedinou zachovalou pec v České republice. Dehet se používal jako konzervační prostředek a v kombinaci s živočišným tukem vznikalo univerzální mazivo kolomaz.
Plzeňská pec byla vybudována po kalamitě, kdy housenky napadly místní lesy, a tak probíhalo velké kácení stromů. Nadměrné množství dřeva se využilo k výrobě dehtu. Proto je pec umístěná uprostřed lesa, aby měla k základní surovině blízko. Nejvhodnější dřevinou byla borovice nebo jedle, neboť obsahují vysoké množství pryskyřice.
Jak pec fungovala?
Do spodní části pece se vložilo dřevo a nahoře se pec zakryla víkem. Při postupném spalování dřeva se z něj začaly uvolňovat různé látky, které na víku pece zkapalněly a díky speciálnímu tvaru pece a více vrstvám zdiva stékaly dolů. Až kolem vnitřní teploty pece 400 stupňů začal vytékat černý dehet. Po spálení jedné dávky dřeva se musela pec vyčistit a poté mohl pokračovat další proces.
4. Smrk Troják
Památný strom Troják je výjimečný svým kmenem, který se dělí na tři samostatné mohutné kmeny (odtud název Troják). Jedná se o smrk ztepilý (Picea abies), který dosahuje výšky 38 metrů, což odpovídá přibližně výšce 13. patra panelového domu.
Jak je strom starý?
Víte, jak poznáme stáří stromu? Existují dvě jednoduché metody, které sice nejsou úplně přesné, ale na orientační odhad jsou dostačující.
a) podle letokruhů
Letokruh je tmavší čára připomínající kružnici na vertikálním řezu kmene stromu. Letokruh vzniká v zimě, kdy strom tolik neroste. Díky tomu lze jednoduše spočítat stáří stromu. Jeden letokruh odpovídá jednomu roku.
Tato metoda není úplně ideální, protože buď nutné strom pokácet, nebo pomocí speciálního vrtáku do něj udělat díru, čímž můžeme strom poškodit.
Co dalšího lze z letokruhů poznat?
Sever - pomocí letokruhů se určuje sever. Na severní straně jsou letokruhy hustší, protože je tam chladněji a dřevo roste méně. Naopak na jižní straně jsou letokruhy řidší.
b) podle šířky stromu
Stáří stromu lze určit i podle jeho šířky. To je však velmi orientační údaj, protože tahle metoda je založená na ročním přírůstku, který se může výrazně lišit podle období dešťů či sucha, ale na druhou stanu lze toto měření využít u jakéhokoliv stromu a nemusíme ho kácet.
Stáří stromu získáme podílem obvodu kmene v milimetrech a konstanty 25,4.
S = 0 / 25,4
S – stáří stromu
O – obvod stromu ve výšce 1,3m [mm]
Řešení:
Šířku stromu uvádí mapy.cz 344cm. Po správném dosazení do vzorečku se stáří stromu rovná 135,4 let. Podle vědců je stáří smrku Troják odhadováno na 140 let, čemuž se přibližuje i výpočet druhé metody.
5. Petrovská díra
Petrovská díra je skalní útvar, který vznikl vodní erozí Boleveckého potoka. Sloužila především jako přístřešek pro místní pracanty (dřevaři, smolaři, včelaři) či loupežníky. V blízkosti se nacházel i Petrovský pramen, který je již vyschlý.
Najděte malou Petrovskou díru
Malá Petrovská díra se nachází 200m severozápadně od Petrovské díry. Pokuste se jí najít a opatrně prozkoumejte. V čem se od hlavní Petrovské díry liší?
Technika jízdy na kole
Popis cvičení najdete v článku Technika jízdy na kole. I Cvičení 2: Brzdi
II Cvičení 6: Boule
III Cvičení 9: Stání na místě
IV Cvičení 1: Kulaté šlapání
